Blog posts

Posts

A Hackers Manifesto, verze 4.0, kapitola 4.

By samotar, 10 January 2023

Trnovou korunou a tankem do srdíčka

By samotar, 2 July 2022

Hakim Bey - Informační válka

By samotar, 26 March 2022

Václav Cílek: Záhada zpívající houby

By samotar, 15 February 2022

Guy Debord - Teorie dérive

By samotar, 21 January 2022

Jack Burnham – Systémová estetika

By samotar, 19 November 2021

Rána po ránech

By samotar, 23 May 2021

Na dohled od bronzového jezdce

By samotar, 4 March 2021

Zarchivu: Hůlna-kejdže

By samotar, 7 September 2020

Center for Land Use Interpretation

By samotar, 18 June 2020

Dawn Chorus Day - zvuky za svítání

By samotar, 30 April 2020

Z archivu: Krzysztof Wodiczko v DOXU

By samotar, 26 March 2020

Pavel Ctibor: Sahat zakázáno

By samotar, 22 September 2019

Emmanuel Lévinas: HEIDEGGER, GAGARIN A MY

By samotar, 19 September 2019

Tajemství spolupráce: Miloš Šejn

By samotar, 27 June 2018

Skolt Sámi Path to Climate Change Resilience

By samotar, 10 December 2017

Ohlédnutí/Revisited Soundworm Gathering

By samotař, 9 October 2017

Kleté krajiny

By samotar, 7 October 2017

Kinterova Jednotka a postnatura

By samotař, 15 September 2017

Upsych316a Universal Psychiatric Church

By Samotar, 6 July 2017

Za teorií poznání (radostný nekrolog), Bohuslav Blažek

By miloš vojtěchovský, 9 April 2017

On the Transmutation of Species

By miloš vojtěchovský, 27 March 2017

CYBERPOSITIVE, Sadie Plant a Nick Land

By samotař, 2 March 2017

Ivan Illich: Ticho jako obecní statek

By samotař, 18 February 2017

Thomas Berry:Ekozoická éra

By samotař, 8 December 2016

Best a Basta době uhelné

By samotař, 31 October 2016

Hledání hlasu řeky Bíliny

By samotař, 23 September 2016

Bratrstvo

By samotař, 1 September 2016

Anima Mundi Revisited

By miloš vojtěchovský, 28 June 2016

Simon A. Levin: The Evolution of Ecology

By samotař, 21 June 2016

Jan Hloušek: Uranové město

By samotař, 31 May 2016

Manifest The Dark Mountain Project

By Samotar, 3 May 2016

Pokus o popis jednoho zápasu

By samotar, 29 April 2016

Nothing worse or better can happen

By Ewa Jacobsson, 5 April 2016

Jared Diamond - Easter's End

By , 21 February 2016

W. H. Auden: Journey to Iceland

By , 9 February 2016

Jussi Parikka: The Earth

By Slawomír Uher, 8 February 2016

Co číhá za humny? neboli revoluce přítomnosti

By Miloš Vojtěchovský, 31 January 2016

Red Sky: The Eschatology of Trans

By Miloš Vojtěchovský, 19 January 2016

Towards an Anti-atlas of Borders

By , 20 December 2015

Pavel Mrkus - KINESIS, instalace Nejsvětější Salvátor

By Miloš Vojtěchovský, 6 December 2015

Tváře/Faces bez hranic/Sans Frontiers

By Miloš Vojtěchovský, 29 November 2015

Na Zemi vzhůru nohama

By Alena Kotzmannová, 17 October 2015

Upside-down on Earth

By Alena Kotzmannová, 17 October 2015

Images from Finnmark (Living Through the Landscape)

By Nicholas Norton, 12 October 2015

Czech Radio on Frontiers of Solitude

By Samotar, 10 October 2015

Langewiese and Newt or walking to Dlouhá louka

By Michal Kindernay, 7 October 2015

Notice in the Norwegian newspaper „Altaposten“

By Nicholas Norton, 5 October 2015

Interview with Ivar Smedstad

By Nicholas Norton, 5 October 2015

Iceland Expedition, Part 2

By Julia Martin, 4 October 2015

Closing at the Osek Monastery

By Michal Kindernay, 3 October 2015

Iceland Expedition, Part 1

By Julia Martin, 3 October 2015

Finnmarka a kopce / The Hills of Finnmark

By Vladimír Merta, 2 October 2015

Workshop with Radek Mikuláš/Dílna s Radkem Mikulášem

By Samotářka Dagmar, 26 September 2015

Já, Doly, Dolly a zemský ráj

By Samotar, 23 September 2015

Up to the Ore Mountains

By Michal, Dagmar a Helena Samotáři , 22 September 2015

Václav Cílek and the Sacred Landscape

By Samotář Michal, 22 September 2015

Picnic at the Ledvice waste pond

By Samotar, 19 September 2015

Above Jezeří Castle

By Samotar, 19 September 2015

Cancerous Land, part 3

By Tamás Sajó, 18 September 2015

Ledvice coal preparation plant

By Dominik Žižka, 18 September 2015

pod hladinou

By Dominik Žižka, 18 September 2015

Cancerous Land, part 2

By Tamás Sajó, 17 September 2015

Cancerous Land, part 1

By Tamás Sajó, 16 September 2015

Offroad trip

By Dominik Žižka, 16 September 2015

Ekologické limity a nutnost jejich prolomení

By Miloš Vojtěchovský, 16 September 2015

Lignite Clouds Sound Workshop: Days I and II

By Samotar, 15 September 2015

Walk from Mariánské Radčice

By Michal Kindernay, 12 September 2015

Mariánské Radčice and Libkovice

By Samotar, 11 September 2015

Most - Lake, Fish, algae bloom

By Samotar, 8 September 2015

Monday: Bílina open pit excursion

By Samotar, 7 September 2015

Duchcov II. - past and tomorrow

By Samotar, 6 September 2015

Duchcov II.

By Samotar, 6 September 2015

Arrival at Duchcov I.

By Samotar, 6 September 2015

Czech Republic

Dawn Chorus Day - zvuky za svítání

Posted by
samotar

Reveil 2020 - Art Earth soundcamp

Reveil je cosi jako báječná, nejen rozhlasová, vskutku planetární mezidruhová akce. Byla iniciována před 6 lety londýnským kolektivem Soundcamp a nápad připravit rozhlasové vysílání a zprostředkovat tak posluchačům zážitek přírodních ambientů byl celkem prostý: nejde o nějaké reportéry, nebo profesionály, ale projekt tvoří často obyčejní lidé držící v ruce, (nebo na stativu) mikrofon někde v lesích, parcích, na pobřeží moře, v horách, či v nížinách. Pravda je, že akce je trochu eurocentrická: začátek jara, kdy ptáci křičí jako šílení je začátkem května hlavně v Evropě, třeba v Austrálii je teď právě podzim, ale to přece nevadí. Ostatně "Mezinárodní den ranního poslouchání zpěvu", neboli International Down Chorus Day je staršího data a byl vyhlášen v orwellovském letopočtu 1984 na první květnový víkend v industriální " černé" krajině kolem Birminghamu.

Od roku 2016 několik britských zvukových umělců a aktivistů navázalo spolupráci s řadou organizací, například s kolektivem Locus Sonus při univerzitě v Aix-en-Provence, který provozuje tzv. otevřené mikrofony a streamovací server, přes který lze vysílat po internetu z různých míst po celém světě. Taže první květnovou sobotu se pravidelně scházejí lidé, bivakují, spí ve stanech, či pod širákem a poslouchají, případně zaznamenávají proměnlivé zvukové nedělní krajiny - zejména ptačí zpěv, propukávající s prvním rozbřeskem. Rozhlasový program začíná v sobotu brzo ráno v Londýně a pak běží po 24 hodin, tak jak se hranice slunce a stínu posunuje na západ, aby došel zpět v neděli ráno k greenwichskému poledníku. Jakoby se planeta díky jinak spíš neblahé technologii pro jednou dostala ke slovu. Do živého vysílání se zapojují stovky lidí. Vysílání koordinují Grant Smith a Hannah Kemp-Welch za Soundcampu v Londýně, Maria Papadomanolaki na Krétě, Darren Copeland z organizace NAISA v Kanadě a Leah Barclayová z projektu Biosphere Soundscapes z pobřeží v australském Queenslandu.

Partnerskými organizacemi akce Reveil jsou kolektivy Full Of Noises v Cumbrii, zmíněný Locus Sonus, umělecké Radio CONA v Lubljani, HMU na Krétě a Cyberforest v Tokiu. Rozhlasových stanic, které vysílání během 24 hodin přebírají je nejmíň 17 a jsou to například Resonance FM/Extra, Soundart Radio, Wave Farm/WGXC, NAISA Radio, Colaboradio, Phaune Radio, Radio Campus, Radio Patapoe, Orange 94, Oscillation festival, Radio Tsonami v Chile, Wildlife Sound Recording Society, Archipel Stadions Community Radio, Chimeres Radio, nebo Νode. Žádná nadnárodní korporace, ani státní, nebo komerční médium není do projektu zapojeno a jedná se tak o čistě filantropickou, dobrovolnickou, civilní akci, pravda připravenou jen lidmi, ale probíhající v koordinaci se světovým zpěvným ptactvem.

Letos jako by díky pandemii získal Reveil specifický přídech a důležitost: jednak se internet stal společenským prostředím, kde se skoro po 2 měsíce setkávají i ti, kdo na to nebyli nutně zvyklí, protože nemohou cestovat a osobně se setkávat. Australská zvuková ekoložka Leah Barclay to komentovala slovy:“Protože většina obyvatelstva planety je teď v izolaci, letošní vysílání nabízí možnost, jak zažít neuvěřitelné zvukové krajiny znějící z míst, které bychom neměli nikdy šanci osobně navštívit. I když sociální izolace je důležitá, neznamená to, že bychom měli být mezi sebou navzájem a od našeho životního prostředí odděleni.”

Na stránce: soundcamp_listen mohli posluchači sledovat desítky, možná stovky zvukových barevných a pestrých zvukových krajin: krajin ovšem jistým způsobem neobvyklým: neuslyšíte lidskou hudbu, ani řeč, ani stroje a mechanismy! A pokud občas zaslechnete přece jen hlasy, motor aut, lodí, letadel a dalších všudypřítomných člověčích hluků, půjde spíš o zvuk parazitní, pronikající do biofonických přírodních zvukových hájemství, které tady zněly milióny let, až do chvíle, kdy jsme svět zaplnili my lidé. A zcela výjimečně letos po mnoha desítkách let ustal na delší dobu civilní letecký provoz skoro po celém světě, takže přírodní zvuky, které letecké motory všude vyfiltrovaly jsou zase slyšet a ptáci se nejspíš také slyší navzájem. Nenadálé Ticho, které nám možná přijde poněkud zneklidňující, se může stát také příležitostí si vyndat pecky z uší a zas se zaposlouchat do toho jak svět kolem krásně zpívá..

Proč tedy ptáci zpívají (u nás) hlavně na jaře a za svítání? Ptačí ranní švitoření zní pro náš sluch uklidňujícím dojmem a poeticky, nicméně ptáky, kterým "je do zpěvu" vede celkem prozaická motivace:
1. Zpívají hlavně samečci, zatímco samičky pozorně poslouchají. Maskulinní zpěv znamená přibližně: Tady jsem, já, já, tady sedím, široko daleko zní můj hlas a zpívám ze všech nejlíp. Také si Reveil dejte - vy ostatní samečci pozor! Toto je moje místo a nikdo z vás tu nemá co pohledávat. Mám taky radost, že jsem přežil noc, neumřel hlady, ani mne nespolkl nějaký dravec, čili predátor.
2. Ráno je chladno a hmyz je zalezlý. Proto nemá smysl ho jít teď hledat, lovit a krmit se. Tu hodinu se radši budu věnovat cvičení, kterým si kontrolujeme fyzickou kondici. Jinak je pro nás zpěv dost vysilující činnost, každopádně nezpíváme jen tak pro radost a pronic zanic.
3. Bernie Krause zjistil, že ptáci a jiné zpěvavé organizmy vytvářejí hlasivkami, nebo strigulací cosi jako osobní akustické niky, neboli virtuální teritoria. Ta ctí mezidruhovou solidaritu a navzájem si většinou (mimo soupeření uvnitř stejných čeledí a druhů) nekonkurují. Pokud z eko-akustické zvukové krajiny nějaký obvyklý projev zmizí, či naopak přibude, biologické zpěvné souručenství se na tu změnu většinou rychle adaptuje a prázdnou niku zaplní.
4. Některé ptačí druhy jako třeba pštrosi, dravci, krkavcovití, sovy, papoušci, kolibříci, nebo tučňáci se ranním zpíváním obvykle nezdržují. Může to souviset se způsobem jejich živobytí, někdy - jako u vran, krkavců a papoušků, tvorů s vysokou mentální kapacitou to znamená, že vysilovat se po ránu hlasovými kadencemi jim nejspíš připadá pošetilé.

Ovšem nakolik je pošetilé pro nás pro lidi tak brzo ráno vstávat abychom zastihli ranní ptačí chorus? Jaký má smysl ptačím hlasům naslouchat, když máme po ruce tolik krásné, rymické, vzrušující vlastní hudby a lidských zvuků? Ranní chorus zní pro lidské uši většinou bukolicky, zvlášť brzo ráno, když je ambient naplněn hudebně dynamickou bohatostí, proměnlivostí a komplexitou. Proč se (alespoň některým z nás) vlastně líbí? Možná ten příjemný pocit souvisí s dávnými časy, kdy jsme my lidé s ptáky žili ještě společně ve větvích Jižní Afriky? Nebo snad že po statisíce let nerušený zpěv ptáků znamenal, že nehrozí právě nějaké nebezpečí?

V době klimatické nouze je nejdůležitější ta skutečnost, že ptáci, podobně jako hmyz, nebo houby jsou výbornými bioindikátory stavu světa, konkrétní krajiny, nebo jak říkají vědci biotopu, ve kterém žijeme. Ptáci nám naznačují zpěvem v jaké že se stromy, rostliny, půda, voda a vzduch nacházejí kondici. Pokud za jarních jiter ptáci mlčí, neznamená to, že by venku bylo jen méně "krásně" a "příjemně". Příroda tím naznačuje, že něco není v pořádku: že země je třeba přidušená jedy a odpadky, které zlovolně vymýšlíme, produkujeme a rozhazujeme nesmyslně po polích a loukách. Ptáci a hmyz mlčí, protože země vysychá, hmyz kamsi zmizel a s ním logicky i (zpěvné) ptactvo. Představuji se, že nám možná zbudou jen holubi a straky, kteří přežijí nejspíš skoro všechno. Nic proti nim.. ale stračí hlas nezní zrovna nejpříjemněji. Mlčení ptáků i hmyzu oznamuje možnost adventu doby hladové. Ekolog Jiří Malík to shrnul takto: "Hmyz ničíme na intenzivních polích, kácením lesů i naší neschopností nechat aspoň některé stromy zestárnout. Hmyz přichází o místo k životu — v obrovských počtech jej ničí automobilová doprava a rostoucí teploty."

Pokud venku ráno neslyšíme zpívat symfonii alespoň 20 druhů, ale jen hlas nebo dva, jde o zřetelný signál: SOS, strádáme, biodiverzita je ohrožena, z krajiny se stává poušť, kde nebude pro ptáky "co do zobáku", ale pro nás - hrdé pány tvorstva možná taky ne. V tom nám nepomůžou ani megatuny zaručeně bezpečných hnojiv, herbicidů, pesticidů, ještě větší kombajny a traktory, práškující letadla, ani anabolika a antidepresiva, ani superrychlé 5G připojení, vitamíny, dokonalé roušky a dezinfence. Ba ani jakkoli chytré karanténní aplikace ve vychytralých telefonech, jimiž se nacháváme dobrovolně zlověstnými algoritmy sledovat a kontrolovat. Svět bez ptačího zpěvu, vrzání koníků a cvrčků, bez žabího kvákání, bzučení včel a čmeláků, bečení ovcí, bučení krav a mečení koz bude jako noční můra: hrůzný a tísnivý. Zkuste se teď na jaře projít skoro kdekoli v Čechách bývalým smrkovým lesem, což je spíš lesní márnice: jediným zvukem, který zaslechnete je většinou skučení a vytí motorových pil..

V neděli 3. května ráno zněly ptačí signály od:
Tomáš Šenkyřík v horách na Rusavě (http://streams.soundtent.org/2020/streams/utc2_bystrice-pod-hostynem)
Iva Polanecká a Martin Marek v Rokytnici nad Jizerou, (http://streams.soundtent.org/2020/streams/utc2_rokytnice-nad-jizerou)
Šárka Zahálkova a spol. Polom u Trhové Kamenice, (http://locus.creacast.com:9001/polom.ogg)
Michal Kindernay na statku ve Skryjích, (http://locus.creacast.com:9001/skryje_radio_skryje.mp3)
Zuzana Pištěková, Miloš Vojtěchovský, Stanislav Abrahám a další ve vísce Branišov na Krabatině (http:///locus.creacast.com:9001/branisov.ogg)
Givan Bela v Hranicích u Malče, (http://streams.soundtent.org/2020/streams/utc2_chotebor)

A kdo zaspal má ještě šanci: brzo ráno na programu rádia Vltava 15.5. zazní ptačí ranní nahrávky od Matěje Kratochvíla, Lloyda Dunna, Johna Grziniche, Félixe Bluma, Udo Nolla, Anemarie Previcenko, Petera Cusacka, Slávka Kwi, Michala Kidnernaye, Stanislava Abraháma, a dalších..

za iniciativu centra Biotroja
Eduard Strnad, Miloš Holub a Jiří Brabec a Eliška Jiřičková

a vysílání je věnováno všem těm jiřičkám, vlaštovkám, břehulím, čápům, orlovcům mořským a dalším odvážlivcům, co se trpělivě vrací do žluté řepkou zamořené krajiny, kdysi zvané Bohemia.