Česká republika

Vladimír Turner

FUNERAL
Videofilm, Full HD, cca 10-15min, barva
Zvuk (terénní nahrávky - Michal Kindernay
Mix zvuku a hudba: Martina Vídenová
Kamera: Vladimír Turner
Asistent kamery: Hynek Trojánek
Střih: Vladimír Turner, Jiří procházka

Kolo-nizace, neboli fragmenty z manuálu pro post-uhlíkového umělce v uhelném revíru

Netěžit z krajiny uhlík, draslík, křemík, sodík, vápník, hořčík, ale umění!

Při delším pobývání v hnědouhelném mosteckém revíru se můžete snadno přistihnout při tom, že vám ta krajina přiroste k srdci. Že se vám nakonec opravdu začne líbit. I když víte, že ta zmučená, podivná a nepřirozená krása je důsledkem desetiletí brutálních a nelítostných rozhodnutí, ekonomických zájmů státu, těžebních společností. Dneska nějakých podivných uhlobaronů. Ve filmu vedle krajiny vystupuji i já – autor a performer v jedné osobě. Před kamerou napůl improvizuju vymýšlení “postindustiálních land-artových instalací”, zároveň vytvářím a vypořádávám se s následky těchto situací, vytržených z navyklých kauzalit a stereotypů. Jsem zároveň reálná i fiktivní postava a inscenuju pomyslné pohřební slavnosti pro zaprášené domorodce i uhlíkem prostoupenou a fosiliemi prokletou podkrušnohorskou krajinu. Zvuk k videu je koláž z terénních nahrávek pořízených během expedic do okolí (Michal Kindernay), kontaktního zvuku a komponované hudby (Martina Vídenová). Původní aktivisticko-ekologický záměr filmu se během intenzivního pobývání v krajině změnil v nadreálnou koláž ambivalentních, instruktážních scén a živých obrazů, jen naznačujících můj kriticko-sentimentální komentář ke způsobu lidského zacházení s krajinou.

Návod jak založit vlastní (anti) velkolom a překročit, nebo zachovat ekologické limity.

Zaberte (nejlépe za noci) pozemek ve stávajícím těžním prostoru. Vyznačte obvod červenobílou plastovou páskou a připevněte cedulku s nápisem aplikovaným podle vašeho aktuálního světo-názoru. Vysekejte náletové keře, pokácejte stromky, pořežte kmeny a větve na polínka, (můžete použít i štěpkovač), vyhrabte, vyfoukejte spadané listí na hromadu. Vykopejte uprostřed lomu krumpáčem jámu minimálně 2 metry hlubokou ve tvaru hrobu, nebo oválu. Dřevo a listí z (vašeho) velkolomu naházejte v několika vrstvách, proložených asi 10 cm vrstvou místního jílu do jámy. Zalejte hojně vlažnou vodou, pomočte, přidejte cca litr krabicového červeného vína z nejbližšího supermarketu, 2 hrsti tabáku z rozdrobených cigaret Start, (případně lze nahradit jedním 250ti-gramovým balením tabáku Drum) a zmuchlané vlhké staré noviny. Povrch pečlivě udusejte palicí a počkejte až se v jámě vytvoří hnědé uhlí. Uhlí můžete buď začít těžit pro vlastní potřebu, nebo počkat a nechal uzrát do černa. Lze vyznačit a zachovat ekologické limity a velkolom prohlásit za osobní přírodní rezervu pro příští dobu ledovou.

Návod jak levně postavit a udržovat mikrospalovnu a soukromý mobilní eco-komín.

Procedura pro jednoduchou imitaci spalování jedovatých i zdravých zplodin. Vhodné k produkci dýmu a kouře různých barev i pro modelové zamořování životního prostředí. Použitelné pro dlouhodobě udržitelné dodávání případně zvyšování emisí oxidu uhličitého do ovzduší. Pro stavbu pevného eco-komínu zvolte vhodný svažitý terén, nejlépe v blízkosti skládky, nebo smetiště. Použijte kovovou troubu ke kamnům, nejlépe v průměru alespoň 15 cm a délky 250 cm. Vyhlubte ve svahu otvor mikrospalovny a nad jejím stropem umistěte a cihlami, nebo kameny upevněte připravený komín. Pro mobilní řešení zasaďte komín do otvoru kovového plátu, položeného na korbu kovového kolečka, používáného jako mobilní spalovna. Jako levné palivo do mikrospalovny použijte předměty z nejbližší skládky jako jsou plastová okna, pneumatiky, hadry namočené v mazutu, petláhve. K ekologickému spalování a zadýmení okolí použijte speciální ekodýmovnice a označte komín červenými a bílými pruhy s nápisem “eco-komín”.

Jak si zapamatovat kus země, který už brzy nebude.

Seberte kus nejkvalitnějšího uhlí v lomu Bílina. Rozdrobte ho v ruce na menší kusy (rozměrem připomínající dražé živočišného uhlí). Kousky uhlí rozkousejte. Část spolkněte pro lepší zažívání a část vyplivněte do malé nádoby. Kašovitou hmotu propláchněte vlastní močí (přírodní desinfekce) a přefiltrujte. Máte černou tekutinu, pomocí které si tetovacím strojkem můžete pod kůži naždy aplikovat zlomek krajiny. Zůstane navždy vaše a až uhlí bude spáleno, bude se vaše osobní uhelná skvrna snadno komodifikovat!

Vladimír Turner (1986) je audiovizuální umělec a filmař. Vystudoval obor audiovizuální studia na pražské FAMU a ateliér intermediální konfrontace na VŠUP. Absolvoval stáže v Buenos Aires, Valencii, Brisbane, Toulouse, Rotterdamu a Austrálii. Ve své tvorbě se pohybuje mezi dokumentárním filmem, uměním ve veřejném prostoru a sociálním a politickým aktivismem. Tyto obory spojuje v celek, který nazývá aktivním občanským životem. Jeho práce z celého světa jsou k vidění na ulicích, filmových plátnech i v galeriích.

Související obsah
Libkovice village,

Libkovice village,

Do hlubiny lignitových mračen

Tématem expedice Do hlubiny lignitových mračen v Mostecké pánvi jsou změny průmyslové krajiny, ztráta historických souvislostí, převrácení geologických vrstev i sociálních struktur a aktuální diskuse o prolomení územních limitů, které by mohlo vést k dalším proměnám celé oblasti. …

An opening at Školská 28 Gallery

An opening at Školská 28 Gallery

Školská 28

Komunikační prostor Školská 28 (DEAI/Setkání) je multifunkční prostor v centru Prahy. Dramaturgie je zaměřena na oblast českého a zahraničního výtvarného umění, současné hudby, autorské filmové tvorby nebo nových médií. …

Pavel Mrkus, The Fall, foto Aleš Loziak

Pavel Mrkus, The Fall, foto Aleš Loziak

Epifanie – Na pomezí samoty

Otevřená a tvořivá podoba nástroje je podmínkou volby správného, šiřitelného a sdíleného způsobu pro naši šanci přežít. Ivan Illich, Tools for Conviviality …

Stará a nová jezera na Mostecku s hydrobiologem RNDr. Ivo Přikrylem

Jezera a mokřady se v Mostecké pánvi vyskytovaly už od třetihor a najdeme je zde i dnes. Po skončení poslední doby ledové zde vzniklo mělké Komořanské jezero s rozlohou až 5600 hektarů, které bylo postupně zanášeno splaveninami. Po roce 1931 byly jeho zbytky uměle vysušeny. Povrchová těžba uhlí od konce 19. století zcela změnila podobu místní krajiny. Po skončení těžby zůstávají v krajině jámy, které je nejvhodnější zatopit vodou a přeměnit na jezera. Ta se mohou stát strategickou zásobou kvalitní vody. Jezero Most má čistou vodu ideální pro rekreační využití, její průhlednost se celoročně pohybuje kolem 7 m. …

Podzemí, (ilustrační foto)

Podzemí, (ilustrační foto)

Druhé zastavení na pomezích samot v Jihlavě

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě Komenského 10, Jihlava Kurátoři: Dagmar Šubrtová, Miloš Vojtěchovský, Michal Kindernay …

File downloads